Přestože rok 2020 začal neslavně a řada lidí se v důsledku covidové krize nechala zlákat k investici do zlata, dluhopisy jdou stále na odbyt a finanční trhy se zvedají zpět.
Delší doba splatnosti znamená vyšší výnosy
Prvním kritériem, podle kterého můžeme cenné papíry dělit, je doba jejich splatnosti. Rozlišujeme krátkodobé dluhopisy se splatností do jednoho roku. Střednědobé se vydávají na dobu jednoho roku až deseti let. A dlouhodobé (neboli obligace) přesahují desetiletou hranici.
Obecně platí, že čím větší je míra rizika, tím větší zisky nám investice přinese. Vložíme-li peníze někam na krátkou dobu, výnosy nebudou nejzářivější. I u dlouhodobých dluhopisů můžeme počítat s větší mírou zhodnocení.
Dluhopisy lze pořídit často na kratší dobu než akcie, které se vyplácejí až při dlouhodobém držení. Na druhou stranu je složitější dluhopisy prodat, protože se vyznačují nižší (jestli vůbec nějakou) likviditou. Musíme tedy počkat, než se naplní lhůta splatnosti, abychom vložené peníze dostali zpět.
Volit můžeme pevný i variabilní úrok
Dluhopisy se většinou vydávají s pevnou úrokovou sazbou. Po celou dobu držení obligace tak máme garantovaný fixní výnos. Další typem je proměnlivý úrok, který se může měnit většinou podle mezibankovních sazeb. Indexové dluhopisy jsou spojené s vývojem například mezd, cen ropy či zlata atd.
Nakonec máme listiny s nulovým zúročením, které věřitel kupuje se slevou a zisk tvoří výnos při splacení dluhopisu v jeho nominální hodnotě.
Kupóny jsou nejčastěji věřitelům vypláceny jednou za rok. Na výběr máme ale i dluhopisy s výplatou jednou za půl roku nebo za měsíc.
Stát je bezpečný, ale nenabízí závratné úroky
Podle toho, kdo dluhopisy vydává, rozlišujeme dva nejoblíbenější druhy – státní a podnikové. Státní dluhopisy prodává vláda nebo veřejné instituce a jde o jedny z nejbezpečnějších investic do tohoto druhu obligací. Je totiž velmi nepravděpodobné, že stát zkrachuje, ačkoliv to není nemožné. Příkladem může být Argentina nebo Řecko.
Vládní dluhopisy jsou většinou spojené s nižšími úroky, proto se investoři často obracejí k výnosnějším obchodům. Jako nabízejí podnikové dluhopisy soukromých firem. Ty zažívají v Česku v posledních letech boom, který stále neutuchá. Firmy si půjčují na svůj rozvoj a nové projekty, což zpětně podporuje ekonomiku.
Dalšími emitenty můžou být města a obce. Tím pádem jde o komunální (municipální) dluhopisy, které podobně jaké státní listiny představují bezpečnou investici. Bankovní dluhopisy jsou jistou formou korporátních obligací. Jejich výhodou je lepší transparentnost informací a vzhledem k regulaci bankovního sektoru i předvídatelnost budoucího stavu.
Na rating málokdo dosáhne
Cenné papíry můžeme rozdělit i podle míry rizika. K tomu je ovšem potřeba posouzení ratingové agentury, což je drahá záležitost. Drtivá většina českých firem proto ratingové hodnocení nemá.
Podle rizika, že emitent nedokáže splnit své závazky, rozlišujeme kvalitní dluhopisy ve skupině A. Střední riziko spadá do skupiny A-Ba a nejvyšší míru rizika s sebou nese skupina Ba-C. Podle tohoto hodnocení pak dělíme dluhopisy investičního a spekulativního stupně.
Ačkoliv to není konečný výčet typů cenných papírů, jde o základní přehled, který by měl znát každý, kdo se chystá investovat do dluhopisů. Rok 2020 opět vyvolal otázku, jak nejlépe zhodnotit své peníze a nebýt závislý jen na příjmu ze zaměstnání. Správná volba dluhopisů tomu může značně pomoci.
Nakoupili jste už dluhopisy? Do kterých jste investovali vy?
